Petržela: Chtěl bych vydržet co nejdéle, bavit fanoušky a pokusit se se Slováckem ještě někam dostat
Poprvé ve své kariéře se trefil právě proti pražské Spartě. Psal se rok 2003 a 21. září prohrál tým ze Slovácka na pražské Letné 1:3. Jedinou branku tehdejšího Synotu vsítil právě Milan Petržela, který se zápasem se Spartou Praha může osamostatnit v tabulce hráčů s nejvíce starty v samostatné české lize.
Nejvíce startů v samostatné české lize
Milan Petržela 436
Stanislav Vlček 436
Rudolf Otepka 432
Martin Vaniak 432
Pavel Horváth 426
David Lafata 418
Libor Došek 407
Překonáním rekordu to však nekončí a Milan se rozhodně nechystá do fotbalového důchodu. „Je mi předhazováno číslo 500. Samozřejmě by to bylo hezké a byl bych šťastný, ale dnes je neskutečně náročné udržet se ve formě v tak silné konkurenci a musí držet i zdraví. Pořád mě to baví, pořád chci dávat góly. Pocity vítězství a atmosféry zápasů mě asi nepřestane bavit nikdy, takže limit bude spíš forma a zdraví. Chtěl bych vydržet co nejdéle, bavit fanoušky a pokusit se se Slováckem ještě někam dostat. Zatím jsme byli v pohárech jenom na otočku,“ říká Petržela, který i v osmatřiceti letech disponuje velkou rychlostí.
„Asi jsem to dostal od pánaboha. Snažím se udržovat, ale to v sobě musíte hlavně mít. Když to v sobě nemáte, tak natrénovat to možná ani nejde,“ vysvětluje a vzpomíná na své začátky.
„Začátky jsme měl takové peprnější, protože jednu dobu, když jsem končil v dorostu a přecházel jsem do mužů, tak mě nikde nechtěli, že jsem malinký a tenký. Na rok jsem skončil s fotbalem a šel jsem makat k tátovi do firmy. Už jsem byl smířený s tím, že budu mít takový normální život, že půjdu ráno do práce, večer pak třeba s kámoši do hospody a na vesnici si zakopu fotbálek," vzpomíná Petržela.
"Pak jsem šel na vojnu a přišel tam pro mě pan Mazura, který se mnou trochu zatřepal a říkal, ať se druhý den hlásím v Drnovicích na tréninku. Tak to začalo, ve třetí lize, vykopali jsme postup do druhé a po asi pěti zápasech si pro mě přijeli zástupci Slovácka," vybavuje si a je rád, že klasický pracovní život vyměnil za ten fotbalový. „Práce mi nevadí, ale ta facka přišla vhod. Přeci jen život sportovce je zajímavější,“ pokračuje Petržela. Že se Slováckem téměř po polovině soutěže okupuje přední příčky ho zatím nechává klidným a při dotazu o případném titulu se jen pousměje.
„Bylo by to krásné, jak pro nás, tak pro celý region a fanoušky. Jasně, že bychom si to přáli, ale není správná chvíle o tom přemýšlet. Před námi je ještě spousta zápasů a může se toho ještě spoustu stát. Budeme se ale snažit vždy odvést maximum, abychom se o tu špičku rvali,“ slibuje Petržela, který v neděli očekává bouřlivou atmosféru.
„Vždycky když přijedou Pražáci a Plzeň, tak je to vyhecovanější a lidi si to určitě přijdou užít, protože když vidím vývoj pandemie, tak kdoví, jak to v dalších zápasech zase bude, takže očekávám v neděli skvělou atmosféru a doufám, že vyhrajeme,“ přeje si závěrem Petržela.
Milan Petržela