Markéta Jančářová: Ze začátku to byl šok, ale musím říct, že holky mi hodně pomohly
V osmnácti letech má Markéta Jančářová na svém kontě pětatřicet ligových střetnutí, tři pohárová utkání, dvaatřicet zápasů za mládežnické reprezentace, a navíc si připsala dva starty v Lize mistryň. Její fotbalové kvality byly oceněny i na začátku roku, kdy převzala cenu pro Talent roku ženského fotbalu za rok 2024. Při této příležitosti jsme jí položili několik otázek.
Na nedávném Galavečeru Našeho fotbalu jsi získala ocenění Talent roku ženského fotbalu, co to pro tebe osobně znamená?
Jsem za něj moc vděčná, je to pro mě velká čest. Taky je to ujištění, že to, co dělám má smysl a zároveň motivace dál na sobě pracovat.
Jaké byly tvé první fotbalové krůčky? Kdo tě k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě přivedl hlavně můj taťka. Jsme fotbalová rodina, takže jsem vlastně neměla moc na výběr. Začínala jsem hrát v Újezdci, odkud pocházím, později jsem přestoupila právě do Slovácka.
Mezi dorostenkami jsi se poměrně rychle vypracovala ve vůdčí osobnost a trenérský tým si tě v dubnu 2023 poprvé vytáhl do A týmu žen. Cítila ses v té době na tento krok připravená a jaká byla tvá první reakce na tento posun?
Jednou týdně jsem chodívala na trénink s ženami, takže holky jsem znala, ale i tak jsem byla hodně nervózní.
Paradoxně jsi v prvních zápasech ve fotbalové lize dostávala nejvíce šancí v těžkých zápasech s pražskými S. Jak náročná tedy byla adaptace v dospělém ženském fotbale?
Ze začátku to byl velký šok, nastoupila jsem v základu proti Slavii, byla jsem hodně nervózní, ale musím říct, že holky mi hodně pomohly. Oproti juniorské lize bylo všechno ve vyšší intenzitě, rychlosti a dostávala jsem i co pro to v soubojích. S každým dalším zápasem už jsem se cítila jistější.
V reprezentační devatenáctce jsi v roce 2024 nastoupila k patnácti zápasům a pouze ve třech jsi neodehrála plnou minutáž. Jak náročné tyto zápasy jsou a v čem jsou zápasy za reprezentaci a liga žen jiné?
Zápasy s reprezentací jsou hodně fyzicky a psychicky náročné, jelikož máme velmi málo času na přípravu a sehrání se. Máme jen tři zápasy, které rozhodují o tom, jestli spadneme, nebo si i na jaro zahrajeme ve skupině A, a proto se tam upřednostňuje spíše výsledek před hrou. Naproti tomu liga je dlouhodobá soutěž, v týmu jsme sehrané, na soupeře se pečlivě připravujeme a dbáme více na detaily.
Reprezentaci WU19 vedeš jako kapitánka, cítíš se díky tomu pod větším tlakem nebo ti tato role vyhovuje?
Pod tlakem se necítím, vážím si toho, že si mě tým zvolil a snažím se vykonávat tuto funkci, jak nejlíp umím.
Na jakých aspektech své hry si myslíš, že musíš nejvíce pracovat, abys byla ještě lepší hráčkou?
Na podzim jsem se často dostávala do gólových příležitostí, ale bohužel se mi je nedařilo proměňovat. Takže bych chtěla zapracovat na zakončení, abych byla co nejvíc prospěšná týmu.
Jaké jsou tvé cíle a sny do další kariéry? Čeho bys chtěla ve fotbale dosáhnout?
Mým cílem je dostat se na takovou úroveň, abych mohla konkurovat těm nejlepším. Ať už v reprezentaci nebo na klubové úrovni.