1.FC Slovácko

Jak si užíváte role ligového trenéra?

Vést ligové Slovácko je pro mě zatím vrchol trenérské dráhy. Užívám si proto každodenní práci s týmem i realizákem a snažím se připravit tým co nejlépe na premiéru se Slavií i další ligové zápasy. Pokud jde o užívání si radosti na lavičce, tak té v přípravě moc nebylo. Ať jde o výsledky, tak i herní projev. Opravdu jsem si užíval jen půlhodinu prvního poločasu generálky s Žižkovem. 

Cítil jste na sobě už během přípravy větší, ligový tlak?

Tlak ve smyslu náročnosti si vytvářím sám na sebe. Samozřejmě jako ligový tým jsme v ale mnohem větším zorném úhlu veřejnosti a médií. Oproti mým dosavadním působením tak přibylo mediálních povinností, rozhovorů, ale i setkání s fanoušky, kteří mně zastavují a zajímají se, jak probíhá příprava. Tato setkání mě jen utvrzují v tom, co jsem věděl. Slovácko fotbalem žije. Z regionu je cítit velká podpora. O to větší je moje zodpovědnost k tomu, abychom celé Slovácko nezklamali.

Za Kadlece, Kalabišku, Holzera a Mihálika přišli Křišťan, Souček, Kozák, Vaško, Azevedo a Ndefe. Šest nových jmen, to je na Slovácko, poměrně velké číslo. Souvisí to s proměnou a přestavbou kádru a jste s počtem nováčků i jejich věkovým rozvrstvením spokojený?

K těm odchodům bych připočetl ještě zimní odchod Valenty. Jaro ukázalo, že kádr byl hrozně úzký a potřeboval doplnit. Když někteří hráči vypadli pro zranění či karty, tak tým se dostával do problémů. Proto příchod šesti hráčů byl nezbytný a to jste ještě opomněl Novotného, kterého jsme vzali do kádru z dorostu. Doufám, že se nám podaří nové hráče co nejrychleji adaptovat do týmu, aby se stali skutečnými posilami. Někteří kluci přišli dobře připravení, u nich adaptace bude rychlejší, jiní potřebují dotrénovat, ale zase si nemyslím, že by to bylo něco dramatického a neobvyklého. Trenér samozřejmě nemůže být s posilováním úplně spokojený (úsměv), ale myslím, že vedení klubu odvedlo dobrou práci.

Vaško a Azevedo uspěli na testech. Čím vás přesvědčili?

Musím říci, že právě Filip Vaško a Dejan Azevedo přišli do přípravy velmi dobře nachystáni běžecky i silově. V jejím úvodu je proto nezatavily kondiční objemy, které jsme měli jak v Kunovickém lese, tak na atletickém oválu při kondičním soustředění v Hluku. Dokázali se vyrovnat klukům, kteří byli v kádru a byli natrénovaní velmi dobře. Proto uměli prodat v herní fázi přípravy své přednosti. Filip Vaško působil velmi dobře soubojově. Nebál se dostoupit bráněného hráče, příp. si od něj odskočit, vyhrát hlavičkový souboj… Právě větší důraz, tvrdost nám v defenzívě chyběly. Azevedo je zase zkušený hráč, který má něco za sebou. Je zdravě sebevědomý, drzý, dokáže cítit hru, odskočit si pro míč do mezihry, ale také si rozběhnout míč za obranu. Dal i nějaký gól, dostal se do šancí… Myslím, že ho hned vzala i kabina, takže jsme moc neváhali.

V realizačním týmu máte dva kondiční trenéry. Miroslava Mikšíčka a Aleše Buzka. Jak mají rozdělené role?

Role kondičáků je zásadní a myslím, že význam jejich práce ve fotbale obecně roste. Proto jsem rád, že jsme mohli v tomto směru realizační tým posílit. Mira Mikšíček má zodpovědnost za silový trénink a také za kondiční připravenost hráčů, kteří se vrací po zranění a může jim poskytovat i individuální servis. Aleš Buzek zase řídí běžecký trénink a dbá o rozvoj kondice mladých hráčů. Věnuje se jim také individuálně.

Do přípravy jste se nebáli zařadit i jeden trénink s prvky MMA. To je hodně nezvyklé.

Taky hráči nejdřív docela hleděli (smích). Aleš Buzek to ale skvěle připravil a kluci si při těch prvcích sáhli možná i na nové silové dno. Samozřejmě jsme vynechali prvky boxu, kopu apod. Ale silové přetlačování, úpoly byly v intenzitě, kterou v soubojích na hřišti možná ještě nezažili. Navíc jsme se při tom i zasmáli.     

V přípravných zápasech se často ozýval z lavičky váš nespokojený hlas. V generálce se Žižkovem už zněly spíše pochvaly. S generálkou tedy panuje spokojenost?

Spokojenost jen částečná. V potaz musíme vzít, při vší úctě, že šlo o druholigového soupeře. Navíc se dostával hlavně ve druhém poločase do řady šancí po našich lehkovážných ztrátách. Ve druhé půli jsme sklouzli k výkonům, které jsme předváděli v předchozích přípravných zápasech a tak se prezentovat nechceme. Samozřejmě příprava je něco jiného než mistrák už třeba jen v tom, že tolik střídání i jejich načasování nemáte. V kontextu celé přípravy byl ale první poločas výrazně nejlepší.

Ve hře se objevovaly především v prvním poločase kolmice, průnikové přihrávky i snaha hrát rychlý kombinační fotbal. Je to tvář Slovácka pro nastávající sezónu?

Způsob hry vychází vždycky z typologie hráčů, které do zápasu postavíte. Uprostřed hřiště můžeme mít trojici Havlík, Kohút, Trávník a to je trojice, která chce hrát s míčem. My ale máme možnost postavit i soubojové, vysoké hráče a pak bude herní projev vypadat jinak. Proto nechci teď říkat, jakou tvář Slovácko chce mít a tím i napovídat soupeřům.

V přípravných zápasech se někteří hráči z loňského kádru objevovali na nezvyklých postech. Chcete tím soupeře i fotbalovou veřejnost překvapit?

Od toho je příprava přípravou, abychom mohli zkoušet různé možnosti týmu i jednotlivých hráčů. I samotný hráč by měl mít pocit, že může zastat na hřišti více pozic, protože nikdy nevíte, co se v zápase přihodí a do jaké situace se tým i jednotlivec dostane. Ale když se vrátím třeba k zápasu se Skalicí, kde těch zkoušek bylo možná nejvíce, tak ten jsme skutečně hráli spíše z důvodů toho, aby měli hráči potřebnou minutáž. Přiznám ale, že v tomto konkrétním zápase nám náš záměr spíše nevyšel.

Hodně změn nastalo v defenzívě. Odešel Kadlec s Kalabiškou, dlouhodobě je zraněný Daníček jen pomalu se vrací do zápasového rytmu Břečka. To jsou čtyři stopeři. Může být právě střed obrany Achilovou patou?

Je pravda, že momentálně na stoperském postu velká konkurence není, protože jak Daníček, tak Břečka se teprve vrací do přípravy nebo zápasového tempa. Přičtu k tomu i Součka, který měl v přípravě zdravotní problém. Také proto jsme rádi, že jsme získali Filipa Vaška. Jestli bude stoperský post Achilovou patou ukáže až samotná liga. Ta nás „svleče do naha“. Defenzíva ale není jen o stoperském postu, ale o hře celého týmu a já věřím, že i přes jmenované odchody a ztráty máme dostatek zkušených hráčů, kteří si to uvědomují.

Při vašem úspěšném jarním tažení se slováckou devatenáctkou za záchranou jste využíval i zkušeností Petra Drobisze, vašeho trenéra gólmanů, který měl na starosti i komunikaci gólmanů právě se stopery. Využíváte tento model i u áčka?

Petr Drobisz má na skvělý cit, odhad a samozřejmě zkušenosti. Z pohledu brankáře dokáže připravit mužstvo v defenzívě i při standardních situacích. Proč tedy tyto jeho přednosti nevyužít?

Z loňského realizačního týmu jste kromě kondičního trenéra Miroslava Mikšíčka převzal i Jana Baránka a Tomáše Palinka. Jak mají rozdělené kompetence oni?

Tomáš Palinek má na starosti videoanalýzu našich odehraných zápasů. Bary (Baránek) nás zase připravuje na soupeře, sleduje jejich zápasy, data hráčů, připravuje video soupeře. Samozřejmě se oba aktivně zapojují do samotného tréninkového procesu na hřišti.

V premiéře nás čeká pražská Slavie. Je to ideální soupeř pro vaši ligovou premiéru?

Ze statistického pohledu asi ne. Z posledních deseti vzájemných zápasů získala Slavie 28 bodů. Tedy devět výher a jedinou remízu! Favorit je tím jasně daný. Ale! Je to první zápas sezóny, věřím, že se přijdou podívat fanoušci a moc dobře vím, že ti slováčtí jsou skvělí a pomůžou nám. Pokud budeme hrát týmově, kompaktně, poctivě v defenzívě a třeba se k nám přikloní i malinko štěstí, které s takovým soupeřem potřebujete, tak uděláme všechno pro to, abychom Slavii potrápili a nějaké body získali.