1.FC Slovácko

Do trénování ženského áčka skočil Miroslav Zbořil rovnýma nohama před duelem se Slavií Praha, poté své svěřenkyně provedl zápasy v Lize mistryň, odkud domů na Slovácko přivezly hráčky historicky první tři body z této prestižní soutěže. Podzim zakončily třetím místem v ligové tabulce a postupem do jarní fáze Poháru žen.

Trenére, nejprve jste tým převzal dočasně před zápasem s pražskou Slavií. Následovala utkání v Lize mistryň, kde Slovácko prohrálo po dobrém výkonu s Eintrachtem Frankfurt a porazilo kazašský Okžetpes, což byl historický úspěch v podobě prvních bodů pro náš tým z této soutěži. Jako poslední v dočasné funkci přišlo vítězství v Plzni. Jak hodnotíte tuto část sezóny?
Určitě to byla nejtěžší část sezóny, kterou nikdo nečekal, jak se říká blesk z čistého nebe. To, že povedu zápas se Slávií jsme vyřešili večer před samotným zápasem, takže na přípravu jsme měli necelý den. Úplná neznámá to ale nebyla, jednak se tým připravoval dlouhodobě a jednak jsme soupeře víceméně znali z minulých zápasů, takže jsme postavili sestavu a šli do zápasu. Zápas jsme sice prohráli 1:4, dostali jsme se do vedení, ale pak přišla za mě přísná červená karta a i přesto, že holky dřely, tak to na body nestačilo. Pak přišla Liga mistryň a semifinále s domácím nadupaným Frankfurtem. S týmem jsme měli dva tréninky, po shlédnutí několika zápasů soupeře jsme se rozhodli pro defenzivnější rozestavení, abychom eliminovali sílu domácích, což se nám myslím podařilo, hráčky, které nastoupily, zaslouží absolutorium za to, co na hřišti odevzdaly. Prohra 1:0 samozřejmě mrzí, ale atmosféra zápasu před třemi tisíci diváky, samotná kultura ženského fotbalu v podání Frankfurtu, to bylo něco nezapomenutelného. V zápase o třetí místo na hlavním stadionu Frankfurtu, jsme zaslouženě vyhráli, celý zápas jsme dominovali a předvedli koncentrovaný a takticky vyspělý výkon. První vítězství v Lize mistryň, to byl tajný sen, který se splnil. Celý týden holky odpracovaly fantasticky, o to těžší je se pak přeorientovat na domácí soutěž, navíc na zápas po dlouhé cestě do Plzně. To se i potvrdilo, první poločas byl z naší strany statický a ospalý, ve druhém jsme se zlepšili a zaslouženě vyhráli. Celkově nemůžeme být zklamaní. Skvělý týden ve Frankfurtu, první vítězství v Evropě a tři body z Plzně, což se počítá.

Poté jste se s vedením domluvil na tom, že se z dočasného koučování stanete trenérem natrvalo. Bylo vůbec nad čím přemýšlet nebo jste si vzal nějaký čas na rozmyšlenou?
Vždycky je nad čím přemýšlet, nejsem typ člověka, který takto důležitá rozhodnutí dělá ze dne na den.  Nikdy jsem neměl ambice stát se trenérem žen, bavila mě práce s mládeží. Jsem ve Slovácku více jak deset let, některé hráčky jsem trénoval už v kategorii mladších žákyň, další pak od WU18, takže drtivou většinu týmu znám velice dobře. K tomu jsem měl na starosti kategorii dorostenek, kde jsem byl trenér od roku 2017, takže tam bylo potřeba případně najít někoho, kdo by mě nahradil. Nad tím, jak to bude dál a jestli budu pokračovat u žen nebo dorostenek, jsem přemýšlel už během pobytu ve Frankfurtu, tušil jsem, že ta situace může nastat. Vždycky jsem chtěl a chci pro hráčky to nejlepší, jediná otázka tedy byla, jestli je to v danou chvíli pro tým a hráčky to nejlepší řešení. Rozhodnutí, že do toho půjdu padlo po zápase v Plzni a uvidíme časem, jestli to bylo rozhodnutí správné.

V další fázi sezóny přišla nejprve zbytečná ztráta s Baníkem Ostrava gólem z penalty z konce zápasu, následovala důležitá výhra nad Libercem, který byl loni ve skupině o titul a prohra se Spartou Praha. Dalo se z těchto zápasů vytěžit víc?
To rozhodně dalo a spíše i mělo. Výhra s Libercem byla zasloužená. S Baníkem jsme rychle vedli 2:0, měli jsme další stoprocentní šance na zvýšení na 3:0, bohužel místo toho jsme před poločasem inkasovali z dlouhého nákopu. Celý zápas jsme si počínali lehkovážně a soupeř nás potrestal. Jednoznačná ztráta dvou bodů. Zápas se Spartou jsme si prohráli sami, tři čtvrtiny zápasu jsme vedli 1:0, soupeř se až na jednu situaci k vážnější šanci nedostal, pak ale přišla pětiminutovka hrůzy, kdy Sparťanky utkání otočily. Vzhledem k průběhu zápasu velké zklamání, tak slibně rozehraný zápas bychom prohrát neměli. Každá zkušenost, i ta negativní, je dobrá zkušenost, když se z ní poučíte. Budu věřit, že se tak stalo a v dalších zápasech se to projeví.

Jak jste celkově spokojený s podzimní částí soutěže?
Těžká otázka, asi částečně spokojený. K plné spokojenosti chybí tři body navíc, a hlavně zdravé hráčky bez zranění. Naopak plusem je již zmiňovaná Liga mistryň. Tím, jak se tým prezentoval, tak jsme zanechali velmi dobrý dojem a pro hráčky to jsou zkušenosti k nezaplacení.

V příští sezóně si pravděpodobně zahrají Ligu mistryň z naší ligy pouze dva týmy. Budete si v jarní části dávat nějaké cíle a přemýšlet ještě třeba na druhým místem nebo necháte situaci volný průběh?
Ano, do Ligy mistryň postupují jen dva týmy. Cíl máme dlouhodobě nastavený - chceme, aby se hráčky tréninkem co nejvíce zlepšovaly a dokázaly přenést na hřiště to, co se v tréninku naučí. Když si promítnu zpětně zápasy s pražskými „S“, tak se nám to v každém zápase dařilo jen určitou část utkání, a ne celých devadesát minut. To je takový krátkodobý cíl do jarní části sezóny. Pokud to zvládneme, tak se pak můžeme bavit o výsledkovém cíli, což je druhé místo a účast v Lize mistryň.

Ke konci podzimu mi přišlo, že hráčkám stoupala forma. Alena Pečková sice neprožila ideální začátek sezony, ale na konci podávala reprezentační výkony. Jana Žufánková nasázela Pardubicím hattrick, Karolína Bayerová se v nominaci slovenského áčka objevila poněkolikáté, Michaela Ferencová a Sofia Škerdová dostaly první nominaci do slovenské ženské reprezentace. Aneta Polášková, Denisa Jonášová a Nela Krejčířová byly mezi náhradnicemi české áčkové reprezentace. Je zlepšování hráček to, co od vaší práce chcete a čekáte?
Jak jsem říkal již v předchozí otázce, je to primární cíl, pokud se budou hráčky zlepšovat, bude se zlepšovat i celý tým a pak si jich všimnou i reprezentační trenéři. Přeci jen reprezentace je sen všech hráček a my jim k tomu chceme co nejvíce pomoci. Jedna věc však je se do nominace dostat, druhá pak se v ní udržet. K tomu je potřeba nejdříve pravidelně podávat kvalitní výkony v klubu, pravidelně hrát a být lepší než ostatní. Pokud budou holky zdravé a budou na sobě i nadále tvrdě pracovat, tak věřím, že tu šanci ukázat se v reprezentaci dřív nebo později dostanou. A tím nemyslím jen výše jmenované hráčky, ale všechny hráčky týmu, záleží pouze na nich.

Budete chtít v zimní přestávce po vedení týmu nějaké posily? Nebo vidíte někoho mezi juniorkami, kdo by mohl zasáhnout do přípravy s ženským áčkem a případně se i prosadit do kádru pro jarní část soutěže?
Konkurence není nikdy na škodu, ale pokud by měl někdo přijít, tak by to mělo mít efekt toho, že to naše hráčky bude motivovat k tomu být ještě lepší. Největším hnacím motorem by vždy měla být touha být v týmu nejlepší. Hráčky máme podle mě velmi dobré, ale na druhou stranu si myslím, že ten potenciál, ať už individuální nebo hlavně týmový, mají v sobě daleko větší, než zatím dokazují na hřišti. Pak je otázka, proč to na hřiště nedokážou přenést. Jednou z možností, jak v nich ten potenciál probudit, může být právě zvýšení konkurence v týmu. Takže ano, nad nějakými možnostmi přemýšlíme, nějaké hráčky by měly přijet minimálně na testy a uvidíme.

Co se týká dorostenek, tak ten přechod je rok od roku pro holky složitější, protože ta výkonnost hráček týmu žen se strašně za ty roky posunula. Pro mladší hráčky, které nehrají tak těžké zápasy, například v Lize mistryň, tak jim přirozeně chybí ty zkušenosti a vyhranost z těžkých zápasů. To dorostenecká liga nemůže nahradit, její úroveň prostě není taková, aby hráčky okamžitě, až na výjimky, na úroveň dospělého fotbalu připravila. I proto se snažíme dávat nejtalentovanějším hráčkám možnost trénovat pravidelně s týmem žen poslední rok a půl až dva roky před koncem dorosteneckého věku, což má sloužit hráčkám, aby viděly, a hlavně si uvědomily na čem je třeba pracovat, nám trenérům vidět dorostenky v porovnání s ženami a pro hráčky samotné opět jako motivace být nejlepší ve své kategorii, aby tuto možnost měly. Není to samozřejmost, ale odměna za to, jak trénují a hrají ve své kategorii.

Jak jsou na tom hráčky Slovácka se zraněními? Na podzim jste nemohl počítat s Lucií Jelínkovou, vypadla Klára Bláhová, Laura Bieliková. V posledním zápase se navíc zranila Aneta Polášková, Alena Pečková a brankářka Adéla Fraňková. Zapojí se některé z nich od počátku do zimní přípravy?
Co se týká posledních tří jmenovaných, tak tam věřím, že Aneta a Adéla snad budou připravené na start zimní přípravy 8. ledna. U Adély uvidíme, jak zabere léčba, Aneta určitě. Alena měla na konci listopadu vážnější zranění kotníku, tam určitě nebudeme tlačit na to, aby za každou cenu stihla první trénink. Pokud bude potřeba, tak tomu dáme více času. U prvních tří jmenovaných jde o vážnější zranění kolene, tady bude potřeba delší čas, a hlavně trpělivost při rehabilitacích a postupném návratu zpět do tréninku. Já jsem ale stoprocentně přesvědčený, že to holky zvládnou, vše proběhne bez komplikací a jakmile to bude možné, tak se připojí k týmu. Uděláme pro to maximum, ale rozhodně nic neuspěcháme, půjdeme krok po kroku, zdraví mají jen jedno, a to je potřeba si chránit.

Ještě poslední otázka. Už znáte plán zimní přípravy? Můžete nám prozradit, co na hráčky čeká?
Ano, plán zimní přípravy už víme dlouho dopředu. První týmový trénink je plánovaný na 8. ledna, po Vánocích už ale holky budou mít individuální plány tak, aby se toho osmého začalo plnohodnotně trénovat. Co se týká zápasů, jak už je zvykem, tak se v přípravě potkáme s několika zahraničními soupeři. Začínáme 21. ledna v Trnavě, pak dva rakouské týmy - Austria Vídeň a Neulengbach, oba na jejich půdě. Následovat bude domácí zápas s polským týmem Czarni Sosnowiec a 17. února pak poslední přípravný zápas ve Vídni proti Sturmu Graz. Poté přijdou reprezentační srazy, generálka na ligu je plánována na první víkend v březnu, to je na programu čtvrtfinále poháru v Pardubicích. Ligové jaro se rozjede 9. března, kdy přijede Viktoria Plzeň.

Závěrem bych ještě chtěl poděkovat všem příznivcům ženského fotbalu na Slovácku, že nám zachovali svou přízeň během celého roku a popřát všem pohodové Vánoce a jen to nejlepší do nového roku, hlavně zdraví.