1.FC Slovácko

Před týdnem si připsala debut v ženské reprezentaci obránkyně Slovácka, pětatřicetinásobná mládežnická reprezentantka a vítězka ankety Talent roku 2021 Lucie Jelínková. Jaké měla pocity při svém první startu v dresu se lvem na prsou, jaké má další cíle a sny, o tom všem se dočtete v následujícím rozhovoru.

S kým jste se jako první podělila o informaci, že jste byla nominována do reprezentačního áčka? Proběhla i nějaká malá oslava?
Nominace vyšla hned po tréninku, takže mezi prvními mi gratulovali holky a trenéři. Potom jsem samozřejmě hned volala rodičům, kteří z toho měli obrovskou radost. Oslava žádná nebyla, ale rodiče si dali panáčka slivovice.

 Věděla jste už předem od trenéra Rady, že nastoupíte do druhého poločasu zápasu s Maďarskem nebo to přišlo jako blesk z čistého nebe?
Nevěděla. Tak nějak se čekalo, jak bude vypadat první poločas a hodně se to odvíjelo od výsledku. Holky zvládly první poločas skvěle, tak jsem byla ráda za tu možnost.

 Jaké jste měla pocity, když jste nastupovala na hřiště? Byla tam nervozita?
Byla jsem lehce nervózní, přece jenom jsem nevěděla, co úplně čekat. Holky mě povzbudily a po chvilce to ze mě spadlo.

 Přišel Vás podpořit na tribunu někdo z rodiny, kamarádi, kamarádky nebo třeba spoluhráčky ze Slovácka? 
Na tribuně jsem měla mamku s tátou, kteří mě podporují od malička a takový zápas si nemohli nechat ujít. Dále se dojeli podívat trenéři ze Slovácka a taky pár spoluhráček.

 Jak jste byla spokojená se svým výkonem při reprezentačním debutu?
Spokojená úplně nejsem. U druhého gólu jsem udělala chybu, takže ten jde na mě. Jinak si myslím, že to nebylo tak špatné, ale určitě je na čem pracovat.

Po utkání ve Zlíně následoval přesun týmu do Anglie. Tréninkové centrum v Lancingu, ve kterém se připravuje Brighton hrající Premier League, je asi jiný svět, že?
To je úplně jiný svět! Nestíhala jsem se divit, co všechno v takové tréninkovém centru mají. Osmnáct hřišť, všechny v perfektní kvalitě, některé i zastřešené na zimu, posilovny… Dokonce jsme měly možnost se podívat do kabiny žen, ve které mají hráčky dokonce vyhřívače na kopačky do zimy.

Jak jste si vychutnávala atmosféru při zápase v Brightonu, kde domácí hráčky hnalo více než 21 tisíc lidí? 
Byl to neskutečný zážitek. Tolik lidí jsem na zápase ještě nezažila. Když všichni začali zpívat anglickou hymnu, tak jsem měla husí kůži. Celý zápas podporovali. Byl to nádherný večer.

 Za loňský rok jste získala ocenění pro Talent roku, letos první start v reprezentaci. Co pro Vás tyto úspěchy znamenají? Dodává Vám to třeba motivaci k další tvrdé práci nebo si prostě jdete za svým cílem?
Jsem moc ráda za tato ocenění, je to taková sladká odměna za práci, ale určitě to pro mě není priorita. Mnohem cennější je pro mě ten první start a možnost trénovat s těmi nejlepšími. Mám své cíle, které se pomalu plní, ale je mnoho dalšího, co bych chtěla. Například se udržet v áčku žen a postupně se dostávat do sestavy.